Lukáš Havrda: mezi brutalismem, historií a popkulturou

Lukáš Havrda – mezi brutalismem, historií a popkulturou

Lukáš Havrda patří k výrazným představitelům nastupující generace malířů. Jeho tvorba stojí na originálním rukopisu, který kombinuje tradiční realistickou techniku s aktuálními tématy a odvážnou imaginací.

Charakteristickým znakem jeho práce jsou syrové objekty brutalistní architektury a stavby s pohnutou historií normalizační éry. Havrda ale nezůstává jen u „architektury socialismu“ – cíleně vyhledává místa, která vzbuzují debatu, ať už z hlediska urbanismu, veřejného prostoru či historické paměti. Na jeho plátnech se tak objevují dnes již téměř zapomenuté objekty, přetvářené v němé svědky své doby a zasazované do časově nesouběžných, faktograficky nereálných kompozic.

Architektura však není jeho jediným tématem. Havrda čerpá především z vlastních prožitků, vzpomínek a představ, a své inspirační zdroje nachází také v popkultuře. Díky tomu jeho díla oscilují mezi osobní výpovědí, historickým komentářem a vizuální fantazií, která spojuje realitu s fikcí.

10 otázek na Lukáše.

1. Co pro vás znamená téma rychlosti a pohybu?

Je to pro mě výzva, zachytit malířskou technikou na plátno lidi nebo stroje v pohybu.

2. Jak reflektujete vztah mezi uměním a motoristickým světem?

Vnímáte tento dialog jako estetický, konceptuální nebo spíše historicko-kulturní? Určitě estetický a historicko-kulturní.

3. Čím je pro vás výstava Speed Art jedinečná?

Konfrontací předlohy a na jejím základě vytvořeného uměleckého díla.

4. Ovlivnilo vás někdy ve vaší tvorbě téma sportu či motosportu?

V dědově pozůstalosti jsem objevil sešity s výstřižky z dobových novin a časopisů s motoristickou tématikou, které si vedl. Byly plné starých článků a fotografií ze světa Formule 1, popisovaném normalizačními novináři jako západní dekadentní sport, ve kterém jde jen o peníze a nikoli o člověka. Kontext a fotografie mě inspirovaly. Některé z nich jsem použil jako předlohu pro faktograficky nereálné kompozice, a tak postupně vznikl nový cyklus olejomaleb.

5. Koho považujete z umělecké scény za výraznou osobnost zabývající se tématem právě motosportu?

Theodora Pištěka.

6. Jaké je vaše oblíbené auto " DREAM CAR" a jaký automobilový designér?

Porsche 911 a designéři Erwin Komenda, Marcello Gandini, Giorgetto Giugiaro, studio Bertone etc.

7. Vnímáte své dílo v rámci výstavy Speed Art jako solitérní výpověď, nebo spíše jako součást širšího dialogu s ostatními vystavujícími autory?

Je to solitérní výpověď a jsem zvědav, jak se s touto výzvou popasují ostatní autoři.

8. Kterého závodníka považujete za nejvýznamnější osobnost motorsportu?

Nejde ukázat na jednoho závodníka, je jich celá řada. Aerton Senna byl jedním z nejúspěšnějších v královské disciplíně motorsportu, ve Formuli 1, a zároveň pomohl tento sport posunout dopředu v oblasti bezpečnosti.

9. Jak vnímáte současné tendence v umění v kontextu technologického pokroku?

Ovlivňuje tento vývoj i vaše vlastní umělecké myšlení? Spíš se dívám do historie a z ní čerpám inspiraci.

10. Na čem aktuálně pracujete a kde vás mohou lidé vidět?

Věnuji se dál cyklu, ve kterém propojuji zdánlivě nepropojitelné - brutalistní architekturu a svět Formule 1 z šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Jeden z obrazů s touto tematikou mohou návštěvníci vidět v Senátu Parlamentu České republiky, kde právě probíhá skupinová výstava s názvem RYCHLEJI, VÝŠE A KRÁSNĚJI. V Galerii Desítky ve Vratislavicích můžete do 2. listopadu navštívit výstavu PORSCHEART, věnovanou 150. výročí narození Ferdinanda Porsche. Mezi díly špičkových autorů naleznete olejomalbu zeleného Porsche 911 Carrera ze skandinávského seriálu Most, kterou jsem pro tuto příležitost vytvořil letos v létě.